Pasivní optická přístupová síť EPON

Autor: P. Lafata <lafatpav(at)fel.cvut.cz>, Pracoviště: České vysoké učení technické v Praze, FEL, Téma: FTTx, Vydáno dne: 23. 05. 2009
Tento příspěvek přináší popis vlastností a funkcí pasivní optické přístupové sítě typu EPON (IEEE 802.3ah) a její nadcházející generace 10GEPON (IEEE 802.3av). Článek tak doplňuje předchozí popis pasivních optických přístupových sítí o varianty založené na přenosu pomocí protokolu Ethernet.

Passive Optical Network - EPON
Abstract

This paper provides a description and characteristics of passive optical access network type EPON (IEEE 802.3ah) and its incoming generation 10GEPON (IEEE 802.3av). Article also complements the previous description of passive optical access networks and is focused on variants based on transmission using Ethernet frames.

Keywords: passive optical access network; EPON; 10GEPON

Úvod

V předchozím příspěvku byly představeny pasivní optické sítě vycházející z doporučení ITU-T a využívající přenos pomocí ATM (Asynchronous Transfer Mode) buněk a rámců GEM (GPON Encapsulation Method) [1]. Tento článek se zabývá variantou založenou na přenosu rámců Ethernet, která se označuje jako EPON (Ethernet Passive Optical Network) někdy i jako GEPON (Gigabit Ethernet Passive Optical Network) a perspektivně uvažovanou budoucí variantou 10GEPON (10 Gigabit Ethernet Passive Optical Network) původně označovanou též jako XEPON.

V souvislosti s postupným rozšiřováním a vzrůstající oblibou datových sítí s přenosem pomocí protokolu Ethernet vznikla standardizační aktivita EFM, která představila koncepci Ethernet v první míli (Ethernet in the First Mile). Jedná se současně o název pracovní skupiny IEEE 802.3ah, která vydala doporučení pro koncepce vysokorychlostních přístupových sítí založených právě na Ethernetu. Součástí doporučení je rovněž varianta pasivní optické přístupové sítě EPON označovaná jako 1000BASE-PX10 a 1000BASE-PX20, tedy EPON typ 1 a typ 2. Někdy lze tuto optickou síť nalézt i pod zkratkou GEPON, kde písmenko G indikuje gigabitové přenosové rychlosti.

Postupně se však v přístupových datových a telekomunikačních sítích začaly objevovat čím dál vyšší požadavky na přenosové rychlosti a brzy bylo zřejmé, že zavedená varianta EPON nebude novým trendům v budoucnu již dostačovat vzhledem k tomu, že rychlost 1 Gbit/s je sdílená větším počtem účastníků (až 32). Proto začala již v roce 2006 příprava nového standardu optické přístupové sítě označované jako 10GEPON, která by nabídla přenosovou rychlost 10 Gbit/s. Vydání finální verze je plánováno na podzim 2009.

Vlastnosti EPON

Pasivní optická přístupová síť EPON patří do skupiny přístupových sítí PON stejně jako v minulém příspěvku představené varianty APON/BPON a GPON [1]. Mnohé základní principy jsou všem těmto optickým sítím společné, nebudou proto opakovány a lze je najít v předchozím popisu.

EPON se skládá ze souboru stejných stavebních prvků, jedná se tedy opět o optickou distribuční síť obsahující pasivní přenosové části (optická vlákna, konektory, svary, spojky, pasivní optické rozbočovače a filtry), optické linkové zakončení – OLT, optické síťové zakončení – ONT a optické síťové jednotky – ONU. Z hlediska topologie je nejčastějším způsobem rozvětvená stromová struktura, pro rozbočení sítě a připojení většího počtu koncových uživatelů se využívají pasivní optické rozbočovače.

Z následující tabulky vyplývá základní porovnání optických sítí APON/BPON, GPON a EPON.

varianta PONAPON/BPONGPONEPON (typ 2)
standardITU-T G.983ITU-T G.984IEEE 802.3ah
přenos. rychlost – sestupný směr155,52 nebo 622,08 Mbit/s1,244 nebo 2,488 Gbit/s1,25 Gbit/s
přenos. rychlost – vzestupný směr155,52 nebo 622,08 Mbit/s (sym. BPON)1,244 nebo 2,488 Gbit/s1,25 Gbit/s
vlnová délka – sestupný směr1480-1500 nm1480-1500 nm1490±10 nm
vlnová délka – vzestupný směr1260-1360 nm1260-1360 nm1310±50 nm
protokol na druhé vrstvěATMATM, GEMEthernet
max. počet připojených uživatelů3264 (perspektivně 128)32
logický/fyzický dosah sítě [km]20/2060/2020/20

Tab. 1: Porovnání jednotlivých variant PON.

Pozn.: V tabulce je uvedený pouze EPON typ 2 (1000BASE-PX20), EPON typ 1 (1000BASE- PX10) umožňuje překlenout vzdálenost pouze 10 km a připojit 16 uživatelů, zbylé parametry jsou shodné, a proto se s touto variantou perspektivně již nepočítá.

Ze srovnání vyplývá, že EPON varianta nabízí symetrické přenosové rychlosti v obou směrech 1,25 Gbit/s (rychlost na fyzické vrstvě) a v porovnání s GPON umožňuje připojení menšího počtu koncových uživatelů díky nižší hodnotě překlenutelného útlumu.

PON vyvoj

Obr. 1: Historický vývoj optických přístupových sítí.

Obr. 1 představuje schematický vývoj pasivních optických přístupových sítí a jejich přenosových rychlostí. Zatímco varianty založené na doporučeních ITU-T, tedy BPON a GPON nejsou vzájemně kompatibilní, v případě vývoje sítě EPON se podařilo zpětnou návaznost zachovat díky použití stejných přenosových protokolů, vlnových délek a zajištění spolupráce optických jednotek. Novější generace sítě GPON nebyla prozatím navržena a nebylo doposud ani oznámeno zahájení příprav nového standardu, oproti tomu již vznikly nebo se připravují dvě novější pokračování sítě EPON. Typ Turbo EPON nabízející symetrické přenosové rychlosti 2,5 Gbit/s na fyzické vrstvě však není standardizován, vznikl pro potřeby čínského trhu přístupových sítí a nebude v budoucnu ani jinde nasazován. Přímým oficiálním pokračovatelem je tak varianta 10GEPON, která bude ve finální podobě představena na podzim roku 2009.

Základní schéma přenosu v obou směrech je obdobné jako v případě ostatních PON sítí, duplexní provoz je řešen použitím dvou odlišných vlnových délek pro oba směry přenosu. V sestupném směru vysílá jednotka OLT kontinuálně časové multirámce, ve kterých jsou díky použití časového multiplexu TDM (Time Division Multiplex) zařazeny příspěvky pro jednotlivé koncové jednotky. Tyto multirámce se díky pasivním rozbočovačům dostávají do všech koncových jednotek ONU/ONT, kde je vybrána jen část určená danému koncovému uživateli. Začátek multirámce je označen definovanou posloupností pro snazší detekci jeho počátku a odvození bitové synchronizace. Datové jednotky v multirámci jsou uloženy ve formátu Ethernet rámců s pozměněným záhlavím a zabezpečujícím polem.

Down

Obr. 2: Schéma přenosu v sestupném směru.

Ve vzestupném směru je implementován systém vyhrazených vysílacích intervalů pro zajištění bezkolizního provozu. Jednotlivé datové jednotky ve výsledném multirámci jsou navíc odděleny ochranným intervalem.

Up

Obr. 3: Schéma přenosu ve vzestupném směru.

Protokol MPCP

Pro potřeby řízení, správy, služební komunikace a dynamického přidělování přenosových kapacit v multirámci ve vzestupném směru byl do standardu EPON implementován protokol označovaný jako MPCP (Multi-Point Control Protocol). Protokol při řízení požadavků a dynamickém přidělování kapacity ve vzestupném směru využívá obdobný systém jako mechanizmus DBA (Dynamic Bandwidth Assignment) v síti GPON. Jednotka OLT ve služebních zprávách v sestupném směru periodicky odesílá zprávy označené GATE, určené jednotlivým koncovým jednotkám ONU/ONT, ve kterých je obsažena informace o vyhrazeném časovém úseku v multirámci ve vzestupném směru. Na tuto výzvu odpovídá koncová jednotka ONU/ONT zprávou REPORT, ve které informuje jednotku OLT o aktuálním stavu zaplnění své vyrovnávací paměti, na základě této informace pak jednotka OLT přiděluje v následujícím cyklu vyhrazenou kapacitu v příštím multirámci ve vzestupném směru. Kromě zprávy REPORT odešle koncová jednotka připravená uživatelská data ve svém vyhrazeném intervalu. Tento cyklus naznačuje následující obrázek, kde zprávy G1-3 představují GATE zprávy pro koncové jednotky č. 1 až 3, odpovědi ve formě R1-3 pak zprávy REPORT od jednotek č. 1 až 3 a k nim přidaná uživatelská data. Jednotlivé příspěvky jsou dodatečně odděleny pomocí ochranného intervalu.

Komunikace

Obr. 4: Cyklus dotazů a odpovědí koncových jednotek.

Do systému dotazování a odpovědí bylo implementováno několik různých schémat pro zajištění specifických situací. V nejjednodušším případě odešle jednotka OLT pouze jednu výzvu GATE pro jednu koncovou jednotku ONU/ONT, vyčká na její odpověď a teprve poté odešle výzvu na druhou jednotku a opět čeká. V tomto případě je sice zaručen zcela bezkolizní způsob přenosu a navíc každá koncová jednotka ONU/ONT má vyhrazenou svojí pevnou kapacitu, dochází však díky prodlevám při čekáních k nehospodárnému využití kapacity ve vzestupném směru.

Druhý způsob vychází z obr. 4. Jednotka OLT odešle zprávy GATE na všechny koncové jednotky ONU/ONT po sobě a ve vzestupném směru očekává jejich odpovědi s uživatelskými daty v definovaných časových okamžicích. Tento způsob dovoluje lépe využít kapacitu multirámce ve vzestupném směru, bylo do něho však nutné implementovat omezení pro maximální délku odesílaných uživatelských dat, aby měla každá koncová jednotka ONU/ONT vyhrazenou určenou minimální kapacitu. Koncové jednotky, které mají připraveno větší množství uživatelských dat k odeslání, by totiž zaplnily větší část multirámce ve vzestupném směru a na zbylé jednotky by se tak nedostávala potřebná kapacita. Třetí způsob vychází rovněž z obr. 4, přidává však další ochranný interval bez vysílání na konec všech odpovědí z prvního cyklu. Předtím, než jednotka OLT odešle novou zprávu GATE koncové jednotce č. 1, vyčkává definovanou dobu. Nový cyklus dotazů a odpovědí tedy odděluje od prvního cyklu dodatečným časovým intervalem bez komunikace.

Dalším typem služebních zpráv definovaných v protokolu MPCP jsou zprávy vyhrazené pro přidávání nových koncových jednotek do sítě. Při připojení nové koncové jednotky ONU/ONT dochází k obdobnému procesu jako v případě sítě GPON a procedury ONU discover. Nová koncová jednotka obdrží po odeslání nezbytných informací o svém stavu a parametrech identifikační označení, dále proběhne proces měření zpoždění pro šíření optického signálu (obdoba procesu ranging v sítích GPON) a dodatečná výměna služebních informací pro nastavení přenosových parametrů.

Skladba rámce, emulace bod-bod a bod-více bodů

Přenos vlastních uživatelských dat a služebních zpráv probíhá pomocí standardních rámců protokolu Ethernet (definovaného dle IEEE 802.3). Každý rámec obsahuje preambuli, zdrojovou a cílovou MAC adresu (fyzická adresa), informaci o typu a délce přenášeného obsahu, vlastní obsah (uživatelská data nebo služební zprávy) a pole zabezpečení pro indikaci chyb. V rámci standardu EPON bylo pozměněno pouze pole obsahující preambuli, kromě definovaného bajtu s vymezením začátku rámce obsahuje preambule šifrovací klíč (1 bajt), identifikátor LLID (Logical Link ID – 2 bajty), pole zabezpečení preambule CRC (1 bajt) a zbylé bajty (3 bajty) jsou prozatím rezervní. Pro zabezpečení a šifrování uživatelských dat je využita, opět jako v případě varianty GPON, metoda AES (Advanced Encryption Standard) a obdobným způsobem probíhá i vzájemná výměna klíčů.

ramec

Obr. 5: Skladba 1 rámce protokolu Ethernet.

Pasivní optická síť EPON podporuje celkem 3 schémata přenosu: bod-bod, bod-více bodů a současná kombinaci obou. V případě emulace typu bod-bod (point-to-point, PtP) se struktura sítě navenek chová jako soubor vzájemně nezávislých bodových spojení. Tento způsob je umožněn implementací podvrstvy PtP před vrstvu MAC (Media Access Control) a označením koncových jednotek pomocí LLID. Do jednotky OLT je nutné v tomto případě integrovat N nezávislých MAC rozhraní, kde N označuje počet koncových jednotek ONU/ONT. V sestupném i vzestupném směru jsou všechny rámce označeny pomocí identifikátoru LLID a ačkoliv jsou přeneseny všem koncovým jednotkám, pouze jednotka ONU/ONT s určeným identifikátorem LLID tento rámec přijme, zbylé koncové jednotky jej automaticky zahazují. Tento způsob emulace je možné využít v obou směrech přenosu nezávisle na sobě, případně jej využít v přemostěném, neboli bridge režimu, kdy spolu vzájemně komunikují dvě koncové jednotky ONU/ONT prostřednictvím jednotky OLT.

bod-bod

Obr. 6: Emulace typu bod-bod.

Druhý způsob představuje schéma bod-více bodů, označovaný jako SME (Shared Medium Emulation). V tomto případě figuruje v jednotce OLT pouze jedno MAC rozhraní sdílené pro všechny koncové jednotky ONU/ONT, komunikace probíhá pomocí vysílání typu broadcast (tedy obousměrné komunikace všech připojených jednotek). Za tímto účelem je vyhrazen specifický identifikátor LLID označující právě zmíněný všesměrový režim přenosu. Pouze ve vzestupném směru koncová jednotka ONU/ONT, která tento hromadný rámec vyslala, kontroluje, zda přijímaný rámec neobsahuje stejnou identifikační značku jako rámec vyslaný (zabránění příjmu vlastního odeslaného rámce).

bod-vse

Obr. 7: Komunikace typu bod-více bodů.

Posledním způsobem komunikace je kombinace obou předchozích. Toho je dosaženo rozšířením počtu MAC rozhraní v jednotce OLT na N+1, kde 1 rozhraní je vyhrazeno režimu broadcast a zbylých N pak komunikaci PtP. Hromadné šíření je na jednu stranu výhodné pro služby jako například distribuce televizního vysílání (obecně videa), na druhou stranu při běžném provozu znamená poměrně vysoké zatížení sestupného kanálu nadbytečnými informacemi. Díky kombinaci obou předchozích způsobů může koncová jednotka ONU/ONT zvolit nejlepší způsob přenosu. V případě, kdy potřebuje určitá data adresovat pouze jedné koncové jednotce, zvolí typ PtP (s LLID požadované koncové jednotky), v případě adresování dat většímu počtu koncových jednotek využije broadcast a LLID k tomu určené.

Popis 10GEPON

Již v roce 2006 byl proveden celosvětový průzkum zejména mezi asijskými operátory s cílem určit rozšíření jednotlivých variant PON sítí v praxi. Výsledkem bylo zjištění, že ačkoliv varianta GPON nabízí lepší a flexibilnější přístup k přenosu uživatelských informací (širší podpora protokolů, pokročilejší možnosti QoS, aj.) na asijském trhu převládla varianta EPON díky jednoduššímu způsobu implementace, nativní podpoře protokolu Ethernet, ale zejména díky nižší ceně optických komponent. Pro evropské prostředí byla národními operátory zvolena sice ve většině případů varianta GPON, nicméně obecně pomalý rozvoj optických přípojek v Evropě znamenal v celosvětovém měřítku vysoké procento optických přípojek založených na variantě EPON právě díky jejich rozmachu zejména v jihovýchodní části Asie. Výsledky studie byly shrnuty v [5] a tyto výsledky zjednodušeně uvádí následující tabulka.

varianta PONGPONEPON
standardITU-T G.984IEEE 802.3ah
efektivita přenosu~93%~55%
relativní náklady na jednu koncovou jednotku100%~78%
procentuální podíl na trhu*42%51%

Tab. 2: Analýza variant PON a *odhad jejich rozšíření pro rok 2008.

Pozn.: Do procentuálního rozšíření pasivních optických sítí byly zahrnuty varianty APON, BPON, GPON a EPON (souhrnně tvoří 100%). Zbývajících 7% do součtu v tabulce představují již vybudované sítě APON a BPON, s jejichž dalším rozvojem se však již perspektivně neuvažuje.

V tabulce uvedená relativní efektivita v procentech je určená na základě poměru užitečných přenesených dat (uživatelských) k služebním a z pohledu uživatele redundantním informacím. Ze vzájemného srovnání vychází lépe varianta GPON zejména díky pokročilému protokolu GEM, který umožňuje velmi efektivní přenos nezávislý na formátu uživatelských a služebních dat. Na druhou stranu jsou obecně koncové optické jednotky ONU/ONT ale i OLT pro variantu GPON relativně dražší, podle srovnání v tab. 2 vychází průměrné náklady na jednoho připojeného koncového uživatele přibližně o 22% vyšší v porovnání s variantou EPON. Zejména díky tomu převažovala varianta EPON nad GPON v roce 2008, relevantní statistiky pro rok 2009 nebyly k datu uveřejnění tohoto přípěvku známé.

Další informací zjištěnou během průzkumu, ale i z průběžného zjištění většiny operátorů byl fakt, že varianta EPON sice dokáže pokrýt současné potřeby koncových zákazníků, ale nezbývá již prostor pro budoucí zvyšující se nároky. Proto byla již v roce 2006 vytvořena v rámci IEEE komise, jejímž úkolem bylo vytvořit řešení v optických sítích založené na přenosové rychlosti 10 Gbit/s. V roce 2007 se mezitím objevila varianta označená jako Turbo EPON s přenosovými rychlostmi 2,5 Gbit/s obousměrně na čínském trhu. Toto řešení však nebylo a nebude plně standardizováno a nebude ani šířeno mimo čínský trh. Přímým pokračovatelem se tak stala pasivní optická přístupová síť 10GEPON.

10GEPON (10 Gigabit Ethernet PON) podle doporučení podle IEEE 802.3av je v současné době ve fázi vývoje standardu pro 10 Gbit/s pasivní optickou přístupovou síť. Zajišťuje zpětnou kompatibilitu se současným standardem 802.3ah – EPON. Umožní volbu mezi asymetrickým režimem přenosu dat s rychlostí přenosu 10 Gbit/s v sestupném směru, a 1 Gbit/s ve vzestupném směru a symetrickým režimem, který má rychlost v obou směrech shodnou 10 Gbit/s. Pro současný provoz s předchozí generací EPON bude mít každá z obou rychlostí v sestupném směru přiřazenu svou vlastní vlnovou délku, pro vzestupný směr přenosu bude použita jen jedna vlnová délku s metodou sdílení přenosové kapacity pomocí TDMA pro obě rychlosti. Navíc je 10GEPON kompatibilní s do budoucna uvažovanými WDM-PON technologiemi, koexistence s předchozími systémy je důležitá proto, aby se zajistil hladký a postupný přechod na nový standard a byla částečně umožněna návratnost investic do již vybudovaných sítí EPON.

Praktické nasazení navazující generace 10GEPON bude řešeno postupným přechodem nejprve na asymetrickou variantu 10/1 Gbit/s a teprve následně využití plné kapacity s přenosovými rychlostmi symetricky 10/10 Gbit/s. Perspektivně se počítá se zachováním protokolu MPCP, který bude rozšířen tak, aby umožňoval oboustrannou detekci nového standardu a nových přenosových rychlostí, za tímto účelem bude potřeba implementovat dodatečné služební zprávy. V sestupném směru bude vzájemná koexistence generací EPON a 10GEPON vyřešena pomocí vlnového multiplexu WDM (Wavelength Division Multiplex), novější varianta 10GEPON obsadí vlnové délky 1570-1600 nm, což zajistí dostatečný odstup od varianty EPON využívající pásmo 1480-1500 nm. Ve vzestupném směru je situace o něco komplikovanější z důvodu použití přímo modulovaných optických zdrojů (Directly Modulated Lasers, DML) v současných sítích EPON, které se pro tuto oblast vlnových délek nejčastěji používají a které vykazují vysokou úroveň chromatické disperze v pásmu mimo vlnové délky v okolí 1310 nm. Z tohoto důvodu bude počáteční provoz generace 10GEPON probíhat ve vzestupném směru na stejných vlnových délkách jako předchozí typ EPON, tedy 1310±50 nm, obě generace budou od sebe vzájemně odděleny v sítích s kombinovaným provozem pomocí časového dělení TDMA. Perspektivně se také uvažuje o vyhrazení pásma 1270±10 nm pro variantu 10GEPON ve vzestupném směru. V průběhu návrhu byla rovněž diskutována možnost zařazení 4 oddělených vlnových délek ve směru sestupném pomocí multiplexu WDM a v nové generaci realizovat výslednou přenosovou rychlost jako 4x2,5 Gbit/s. Tato varianta by vykazovala vyšší hodnotu překlenutelného útlumu, což by umožnilo připojit větší množství uživatelů, nebo překlenout větší vzdálenost. Na druhou stranu by se však již zřejmě nepodařilo dostatečně zajistit zpětnou kompatibilitu s předchozí generací EPON.

Další úpravu, zejména v jednotce OLT, si vyžádá 10GEPON v podobě pozměněného vrstvového modelu, úprava se bude týkat především vrstvy MAC, nicméně nový návrh pro implementaci vyšší přenosové rychlosti bude nutné provést i v koncových jednotkách ONU/ONT. Pozměněná MAC vrstva bude muset být schopna detekovat a následně vydělit jednotlivé toky v obou směrech na základě zvolené varianty dané přenosovou rychlostí 1/1, 10/1 a 10/10 Gbit/s a použitými vlnovými délkami. Pro potřeby generace 10GEPON bylo implementováno do vrstvy MAC nové rozhraní označované jako XGMII (10 Gigabit Media Independent Interface), které bude mít za úkol v obou směrech odbavovat právě přenosy realizované rychlostí 10 Gbit/s. Pro zajištění kompatibility obou rychlostí bude potřeba rovněž implementovat dvojici nezávislých MAC zásobníků a dvojici odlišných taktovacích signálů (1,25 GHz pro EPON a 10,3125 GHz pro 10GEPON). Návrh dvourychlostního zásobníku v jednotce OLT představuje následující schéma převzaté z [7], model pro koncové jednotky ONU/ONT lze nalézt tamtéž.

10GEPON

Obr. 8: Pozměněná struktura jednotky OLT pro provoz 10GEPON.

Závěr

Pasivní optické sítě založené na protokolu Ethernet, EPON, patří v současné době k zřejmě nejrozšířenější variantě pasivních optických přístupových sítí. Je to dáno zejména nativní podporou Ethernetu a nižšími náklady a pořizovacími cenami koncových jednotek. Nicméně pro budoucí náročné multimediální aplikace bude potřeba přenosové rychlosti navýšit, o což by se měl postarat v letošním roce představený nový standard 10GEPON. Ten nabídne symetrické i asymetrické přenosové rychlosti maximálně až 10 Gbit/s, přičemž díky zachování zpětné kompatibility s již vybudovanými sítěmi EPON umožní postupný přechod a nasazení nové generace individuálně podle potřeb. Toto opatření bude mít zejména příznivý dopad v oblasti dodatečných nákladů u již vybudovaných sítí EPON. Uživatelé, kterým přenosová rychlost jejich současné optické přípojky dostačuje, ji budou moci nadále beze změny využívat, oproti tomu náročnějším uživatelům bude nabídnut přechod na rychlejší variantu, to vše při plné vzájemné koexistenci v rámci jedné optické sítě. Již dnes je však zřejmé, že dalším vývojovým krokem optických sítí se stane zařazení vlnového multiplexu WDM a další zvyšování přenosových rychlostí a parametrů povede cestou přenosu většího množství vlnových délek v jednom optickém vláknu.

Tento článek vznikl za podpory Výzkumného záměru MSM6840770014.

Literatura

[1] Lafata, P., Vodrážka, J.: Pasivní optická síť GPON. Access server [online], Internet: http://access.feld.cvut.cz/view.php?cisloclanku=2009050002. 2009, roč. 7. [cit. 2009-10-05]. ISSN 1214-9675.
[2] IEEE: IEEE Standard 802.3ah-2004, Ethernet in the First Mile. [online], Internet: http://ieee802.org/3/efm/. [cit. 2009-10-05]. IEEE 802.3ah, June 2004.
[3] Kramer, G., Mukherjee, B., Masilos, A.: IP over WDM: building the next-generation optical Internet. Kapitola 8: Ethernet Passive Optical Network (EPON), str. 229-274. John Wiley and Sons, 2003. ISBN: 0471212482.
[4] Zheng, J., Mouftah, H., T.: Media Access Control for Ethernet Passive Optical Networks: An Overview. IEEE Xplore [online], Internet: http://ieeexplore.ieee.org/iel5/35/30297/01391515.pdf. [cit. 2009-10-05]. University of Ottawa, Ottawa. IEEE Communications Magazine, February 2005.
[5] Grobe, K., Elbers J.-P.: PON Evolution from TDMA to WDM-PON. IEEE Xplore [online], Internet: http://ieeexplore.ieee.org/iel5/4512186/4528018/04528293.pdf. [cit. 2009-10-05]. ADVA AG Optical Networking, Martinsried, Germany. Optical Society of America, 2007.
[6] IEEE: IEEE Drafts 802.3av, 10GEPON, 10Gb/s Ethernet Passive Optical Network. [online], Internet: http://www.ieee802.org/3/av/. [cit. 2009-10-05]. IEEE 802.3av Task Force, April 2009.
[7] Hajduczenia, M., Inácio, P., R., M., Henrique da Silva, J., A., Freire, M., M., Monteiro, P., P.: 10G EPON Standardization in IEEE 802.3av Project. IEEE Xplore [online], Internet: http://ieeexplore.ieee.org/iel5/4512186/4528018/04528269.pdf. [cit. 2009-10-05]. Nokia Siemens Networks, Amadora, Portugal. Optical Society of America, 2008.