Výsledky výzkumu a další informace nejen
z oblasti přístupových telekomunikačních sítí.
Access server ISSN 1214-9675
Server vznikl za podpory Grantové agentury ČR.
15. ročník
Dnešní datum: 19. 09. 2017  Hlavní stránka | Seznam rubrik | Ke stažení | Odkazy  

Doporučujeme
Knihu o FTTx

Matlab server - on-line výpočty a simulace

E-learning - on-line kurzy

Trainingpoint - školení z oblasti TELCO a ICT

Kontakt
KTT FEL ČVUT
Napište nám

Redakční rada - pokyny pro autory a recenzenty

Copyright

Elektromagnetická kompatibilita

* Pevné instalace a základní přístupy k realizaci stavebních objektů z hlediska EMC

Vydáno dne 04. 10. 2010 (3913 přečtení)

Fixed installations and basic methodology for constructing of buildings from the viewpoint of EMC. V článku je definován termín "systém pevných instalací", který vyžaduje nové přístupy pro dodržení podmínek elektromagnetické kompatibility. Jsou zohledněna hlediska stavebně-konstrukční a realizace silnoproudých napájecích systémů směřující ke zlepšení elektromagnetické kompatibility stavebních objektů.


Fixed installations and basic methodology for constructing of buildings from the viewpoint of EMC

Abstract
The article defines and explains an important term – "system of fixed installations", which requires novel approaches in order to meet the conditions for electromagnetic compatibility. It justifies the needs for respecting the EMC of objects neighboring with various electrical systems. Basic methodology for constructing of buildings is outlined, especially from the viewpoints of their designing and implementation of power feeding systems, focusing on improved conditions for their electromagnetic compatibility.

Keywords: Electromagnetic Compatibility – EMC, EMC for Systems and Installations, EMC of Building, Power Systems, Teleinformatic Systems


Úvod

Nárůst počtu elektrotechnických zařízení a masivní rozšíření moderních informačních technologií klade stále větší požadavky na elektromagnetickou kompatibilitu (EMC). Dnes je problematika elektromagnetické kompatibility již běžnou a nezbytnou součástí návrhu a provozu všech elektrotechnických systémů. V rámci mezinárodních doporučení a směrnic jsou v současné době zajištěny podmínky pro dodržení parametrů jednotlivých výrobků jak z hlediska jejich elektromagnetické interference (EMI), tak i z hlediska jejich elektromagnetické odolnosti (EMS). Takovýmto výrobkům je v evropských podmínkách vystaveno prohlášení o shodě z hlediska EMC a přidělena značka CE. Jestliže však takovéto jednotlivé výrobky, které vyhověly normativně stanoveným EMI zkušebním a EMS testovacím podmínkám, umístíme do určitého konkrétního prostředí, může přesto často dojít k narušení jejich vzájemné elektromagnetické kompatibility. Je to dáno tím, že doporučení pro jednotlivé limity vyzařování i odolnosti vznikaly historicky a v reakci na nejběžnější případy vzájemného ovlivňování technických systémů. Proto nemohou vždy vyhovět v nových moderních podmínkách. Tyto případy jsou typické zejména pro systémy, kde se v relativně malém prostoru nachází v těsném sousedství slaboproudá a silnoproudá zařízení. Tak např. dosažení elektromagnetické kompatibility komunikačních, navigačních, výpočetních, napájecích, řídících, ovládacích resp. i zbraňových subsystémů letounu je v současné době obecně největším problémem, se kterým se musí potýkat konstruktéři letadel. Pro konstrukci letadel jsou proto vytvářeny ještě další doplňující předpisy z oblasti EMI i EMS, které usnadňují leteckým konstruktérům jejich práci. Je však třeba si uvědomit, že podobné, i když ne tak kritické, problémy mohou často vzniknout také např. v prostředích běžných dopravních prostředků i moderně vybavených stavebních objektů kde pak dochází k „válkám právníků“, kteří dokazují, že jejich systémy jsou z hlediska EMC v pořádku. Snahou tohoto příspěvku je upozornit na některé aspekty této situace a naznačit cesty k jejímu řešení. Přitom důraz bude kladen na problematiku budov kancelářského a bytového charakteru, nikoliv na mnohem složitější problematiku speciálních objektů jako jsou např. výrobní závody, energetická zařízení, telekomunikační budovy, nemocnice aj.

Co jsou to „pevné instalace“?

Elektromagnetická kompatibilita je definována jako „schopnost elektrických spotřebičů, zařízení a instalací pracovat uspokojivě ve svém elektromagnetickém prostředí, aniž by samy způsobovaly nepřípustné elektromagnetické rušení čehokoliv v tomto prostředí“. Objektovou instalací se rozumí veškeré vybavení stavebních objektů, které slouží k zabezpečení provozu elektrotechnických zařízení. Relativně novým termínem v této oblasti je tzv. „pevná instalace“. Tento je z hlediska EMC a Směrnice č. 2004/108/ES definován v kapitole 4. Pevnou instalací se zde rozumí „určitá sestava několika druhů přístrojů, případně prostředků, jež jsou zkompletovány, instalovány a určeny k trvalému používání na předem daném místě.“ Příklady umístění pevných instalací: výrobní provozy, elektrárny, sklady, kanceláře, obchody, kina, letiště, školy, telefonní ústředny apod. Pevné instalace nejsou určeny k uvedení na trh jako samostatné jednotky. Na pevné instalace jsou kladeny „požadavky na ochranu“ (bod 1 přílohy I Směrnice), ve kterých jsou přesněji specifikovány pojmy rušení a odolnost. Na rozdíl od předchozí směrnice 89/336/EHS se též přihlíží k „dosaženému stavu techniky“, což by mohlo mít významný vliv na návrh a výrobu pevných instalací. Tento dodatek ukládá konstruktérům a výrobcům používat aktuální metody ke splnění požadavků na ochranu, a též sledovat vývoj technologií, pro které ještě harmonizované EMC normy nepředstavují předpoklad shody výrobku (přístroje) . Na rozdíl od přístrojů není u pevných instalací jako celku povinnost posouzení elektromagnetické kompatibility, posuzování shody, existence prohlášení o shodě ani přidělení značky CE. Směrnice 2004/108/ES má pro pevné instalace některé specifické požadavky. V první řadě je pro každou pevnou instalaci určena „odpovědná osoba“, která zodpovídá za soulad instalace s požadavky na ochranu a za uschování příslušné dokumentace po dobu provozování pevné instalace pro potřeby kontroly ze strany vnitrostátních orgánů. Každý členský stát si stanoví vlastní pravidla pro určení odpovědné osoby. Dalším požadavkem je použití „správných technických postupů“, které by měly být patřičně zdokumentovány a dokumentace uchována pro případné kontrolní řízení. Protože se předchozí směrnice 89/336/EHS pevnými instalacemi prakticky nezabývala, je nutné se v tomto ohledu opřít až o novou a současně platnou Směrnici 2004/108/ES. Tak např. pokud existuje podezření na porušení EMC, popř. stížnosti na rušení dané instalace, mohou příslušné vnitrostátní orgány vyžadovat důkaz souladu s požadavky na ochranu nebo zahájit odpovídající šetření. Je-li zjištěn nesoulad, mohou tyto orgány učinit vhodná opatření, aby byla pevná instalace uvedena do souladu s požadavky na ochranu.

Základní přístupy k realizaci budov z hlediska EMC +++

Podobně jako při vývoji jakéhokoliv elektrotechnického výrobku, kdy včasné plánování EMC přístupů velmi výrazně ovlivňuje celkové realizační náklady, je nutno i při projektování staveb vložit úvahy o elektromagnetické kompatibilitě již do nejrannějších fází projektu, aby bylo možno zajistit realizaci potřebných prvků již v prováděcím projektu vlastní výstavby. Vzhledem k činnostem uvedeným v tabulce 1 by bylo žádoucí, aby již v procesu projektu i výstavby, byla zajištěna přítomnost EMC specialisty, zejména u velkých staveb. Příslušné činnosti tohoto specialisty jsou založeny jednak na vizuální kontrole technologického provedení, a jednak prostřednictvím doprovodných měření. V případě odchylek od projektovaného provedení, zaznamenaných do stavebního deníku, by se bezprostředně měla zajistit náprava, či okamžitě vyvolat reklamační řízení. Jedině tak může dojít k relativně nejmenším ekonomickým ztrátám v rámci celé výstavby. EMC specialista může významně pomoci také při plánování rozmístění a stavebního oddělování jednotlivých zařízení, významně ovlivňujících EMC, jako jsou transformátorové stanice, rozvodny, výkonové spínače, výtahy nebo transportní zařízení, jejichž poloha vzhledem k citlivějším přístrojům např. teleinformační techniky rozhoduje o celkových elektromagnetických vlastnostech objektu. Užitečné je i rozdělení projektovaného objektu na jednotlivé EMC-zóny podle předpokládaného zatížení elektromagnetickým rušením. Takto lze ušetřit prostředky na nadbytečná EMC opatření a naopak vhodně investovat tam, kde se očekává vliv silných rušivých polí.

04_EMC_budov_tabulka

Tabulka 1: Nejdůležitější EMC aspekty a opatření při výstavbě budovy

Velká rozmanitost zdrojů a příjemců rušení stejně jako souvislost mezi vybavením budovy a EMC-vlastnostmi tedy vyžaduje nejlépe již ve fázi plánování koordinaci činností všech odborníků, kteří se podílejí na výstavbě objektu. Pod touto koordinací se rozumí takové naplánování a realizace jednotlivých částí budovy, které se podílí na šíření EM rušení, aby tyto nebyly rušeny ostatními částmi. Následují příklady činností jednotlivých profesí k zajištění EMC budovy: - Architekt a stavební inženýr musí při uspořádání armování a výztuží v betonu brát v úvahu možná vyzařovaná pole a též navrhnout řádný a účelný zemnící systém s požadovanými přípojkami na pospojovací systém - Zhotovitel přípojek plynu, vody a vytápění musí zvládnout tyto inženýrské sítě tak, aby se nevytvářely mezi vlastním potrubím a jinými vodivými částmi budovy indukční smyčky. Jestliže není možné vzniku smyček zabránit, je potřeba alespoň minimalizovat jejich vazebnou plochu. Tato osoba je zodpovědná i za splnění předpokladů pro stínění a včlenění do systému pospojování. - Projektanti technologického vybavení jako klimatizací, větrání či výtahů by měli svá zařízení instalovat též pokud možno bez indukčních smyček a s odpovídajícím spojením se soustavou pro vyrovnávání potenciálů. - Elektroinženýři, kteří plánují silnoproudá, informační, řídící nebo měřící zařízení musí navrhnout vhodnou napájecí síť a optimalizovat trasy vedení z hlediska EMC. Dále je jejich úkolem zajistit dodržení příslušných odstupů mezi vedeními a realizovat účinné stínění vůči jiným vedením a zařízením. - Zástupci všech zúčastněných profesí se musí dohodnout na společných trasách instalačních vedení a uspořádání sítí tak, aby EM ovlivňování zůstalo co nejmenší, a aby bylo dosaženo efektivního kompromisu mezi ergonomickým uspořádáním a vzájemným ovlivňováním. Nadměrné elektromagnetické rušení v budově vede přirozeně ke snížení hodnoty nemovitosti a při zřetelných porušeních pravidel pro instalace i k právním důsledkům pro odpovědné osoby. Navíc pozdější opatření proti rušení nejsou většinou tolik účinná, jenom velice drahá.

Charakteristika některých typických částí budovy z hlediska EMC +++

Každá budova z hlediska EMC obsahuje soustavu hlavních typických částí, které je nutno při plánování a realizaci vzít v úvahu. Uzemnění a pospojování Uzemnění je definováno jako referenční potenciál, který tvoří hmota Země. Všechny objekty spojené se zemí pak leží na tomto vztažném potenciálu. Uzemnění se skládá ze zemnicích elektrod a zemnicí sítě. Jako zemnící elektrody bývají použity tvarově různé prvky z vodivých materiálů. Existují např. tyčové, pásové, plošné a trubkové zemniče, základové zemniče, kovové výztuže v betonu a další. Zemnící elektrody se často rozdělují na povrchové a hlubinné nebo na přirozené (části budovy určené k jinému účelu) a umělé. Zemnicí síť(angl. CBN – common bonding network) je založena na principu pospojování. jednotlivých zařízení a vodivých částí s uzemňovacími prvky. Jak již vyplývá z názvu, podstatou systému je vzájemné vodivé spojení dostupných kovových součástí budovy a krytů spotřebičů, přičemž se všechny tyto uvedené části přivádějí na stejný nebo přibližně stejný potenciál. Propojené vodivé části mají mít nejen malý elektrický odpor, ale i co nejnižší indukčnost. Jedná se o opatření, které pomáhá zajišťovat elektrickou bezpečnost (omezení dotykového napětí, zpětná zemní trasa při poruše) a přijatelnou úroveň EMC v objektu (reference na nulový potenciál a jeho vyrovnání, stínící efekt, ochrana zařízení). V evropských normách (IEC 61140, DIN VDE 0100, Teil 410, aj.) se pospojovací celek dělí na hlavní a přídavný systém pospojování, přičemž hlavní systém pospojování představuje funkční připojení běžných součástí budovy na společný potenciál a přídavný systém je použit pouze v rozsáhlých objektech nebo speciálně pro zajištění bezpečnosti (podpora ochranného vodiče, protibleskové nebo protipožární ochrany). Existuje několik druhů CBN-systémů jako např. hvězdicový nebo mřížový. Konkrétní řešení se liší podle typu a účelu budovy (nová, stará, speciální), podle citlivosti používaných elektrických systémů, podle silového rozvodu nebo potenciálního zdroje rušení. Při realizaci je užitečné spolupracovat s podniky provozujícími některé struktury začleněné do systému pospojování jako jsou energetické rozvodné závody, telekomunikační montážní firmy a provozovatelé sítí, správci podzemních komunikací rozvodu plynu a vody, správci kolejových zařízení aj. Zatímco v dřívější době, kdy působilo problémy většinou jen rušení o kmitočtu 50/60 Hz, stačil ke zvládnutí zemních smyček hvězdicový systém pospojování (rozvětvený z jednoho bodu spojeného se zemí). Dnes může být prostředí stavebních objektů zarušeno zdroji ve velmi širokém kmitočtovém spektru např. až do řádů desítek GHz. V současné době používané vysoké kmitočty a vzájemné induktivní a kapacitní vazby tedy mohou silně narušit EMC objektu. Bylo proto třeba najít vhodnější varianty pospojování jako je např. systém MESH-CBN (specifikace viz též norma IEC 61000-5-2), který má sice své nedostatky, ale představuje zatím nejlepší variantu pro efektivní pospojování. Jak již jeho název napovídá, jedná se o mřížkovou 3-dimenzionální strukturu pospojovací sítě, jejíž základní princip je znázorněn na obrázku 2. Tento pospojovací systém umožňuje svod rušivých proudů až do vysokých kmitočtů v závislosti na velikosti tzv. oka mřížky. Plní zároveň i funkci stínění proti vf elektromagnetickým polím. Podle normy by délka hrany mřížky neměla přesahovat 4 metry, aby se podstatně nesnížila účinnost tohoto systému. Silnoproudá zařízení vyžadují menší rozměry prvků mřížky, aby se lépe vyrovnaly případné rozdíly potenciálů, vznikající z nežádoucích svodů či rušivých proudů. U vysokofrekvenčních teleinformatických zařízení je též vhodné použít menší rozměry mřížkových prvků, zejména z důvodu zvýšení stínícího účinku. Na pospojovací systém je často napojena i vnější protiblesková ochrana (bleskosvody, vnější konstrukce budovy), a to v blízkosti země. U mnohapatrových budov by mělo být navíc provedeno spojení s CBN každých 15 až 20 výškových metrů. Propojení systému CBN se zemí by se mělo realizovat ve více bodech, a sice v průsečících hran mřížky, aby se vf proudy mohly rozdělovat. Pro zajištění nízké induktance pospojovací sítě, je nutno k napojení na ostatní kovové prvky v budově použít co nejkratší vodiče nebo pásky (nejlépe <50cm) či nejlépe použít přirozenou vodivou strukturu budovy a inženýrských sítí (viz obr. 1). Zcela nejlepší řešení z pohledu EMC je však přímé spojení (svar) kov-kov. Přitom je ale třeba brát v úvahu i možný anténový efekt, jehož účinkem se do instalace dostávají rušivé proudy. Proti jiným systémům CBN jde v případě MESH-CBN o účinnější a variabilnější ochranu, kterou lze v případě nouze snadněji modifikovat.

01_EMC_budov

Obr. 1 Pospojovací síť MESH-CBN [12]

Kromě toho se doporučuje v každém podlaží budovy vylepšit systém CBN tzv. vyrovnávacím prstencovým vodičem (BRC-Bonding Ring Conductor). Jedná se o vodivou strukturu na obvodech místností, která je propojena jak se sítí CBN v objektu (kovová kostra budovy), tak i s oběma konci zemnících svorek na každém patře. Na vodivý prstenec se následně co možno nejkratšími vodiči napojují kryty přístrojů, přičemž u rozsáhlých či značně interferujících zařízení se použije vícenásobné připojení. Občas je nutné v rámci podlaží oddělit část s citlivými (PC, přístrojová technika,…) či naopak rušícími zařízeními (napájecí energetické zdroje). Tato zóna (souvislost s ochrannými přepěťovými zónami) je pak vybavena vlastním BRC a zemnícími svorkami, kde jsou všechny příchozí kabely podle potřeby pospojovány, filtrovány popř. chráněny proti přepětí. Vzhledem k přístrojům zde provozovaným by měla být použita hustší pospojovací mřížka o délce hrany typicky kolem 600 mm. Mřížce se někdy říká pospojovací rošt kvůli její hustší struktuře. Rošt je instalován pod podlahou např. počítačové místnosti a kryty přístrojů se k němu připojují nejlépe vodičem o průměru 6mm a kratším, než 500 mm. Jako součást pospojovacího roštu lze využít i případné kovové díly v podlaze. Prstenec BRC musí po obvodu obepínat mřížku roštu. Popsané části pospojovacího systému jsou přirozeně napojeny na vertikální kovové díly, jinak by síť CBN neměla smysl. Na obrázku 2 je situace schématicky znázorněna.

02_EMC_budov

Obr. 2. Vertikální a horizontální pospojování, prstencový vodič [12]

Starší budovy však často nemají kvalitní systém mřížkového pospojování MESH-CBN a často je velice obtížné či nákladné jej vytvořit. Proto např. v situacích, kdy je potřeba do budovy „implantovat“ centrum telekomunikační či výpočetní techniky, některé normy navrhují použití tzv. izolované pospojovací sítě (IBN). Její princip spočívá v tom, že se v budově vytvoří nezávislá pospojovací síť, která je připojena k zemi vlastními zemnícími svorkami, kde je zároveň provedena případná filtrace či přepěťová ochrana. Do tohoto z hlediska EMC „čistého“ izolovaného systému IBN by se tak neměly dostávat nežádoucí proudy z nevyhovujícího pospojování v budově. Síť IBN je však náchylná k neodborným zásahům člověka. Mohlo by totiž dojít z různých důvodů k propojení částí budovy s různým systémem CBN metalickými kabely a uzemnění na rozdílný potenciál pak může mít kritické bezpečnostní následky. Silnoproudé rozvody nízkého napětí Napětí vyšší energetické hladiny je přivedeno do hlavního rozváděče budovy, kde začíná rozvod napájecího napětí 230/400 V. Distribuce nízkého napětí je realizována prostřednictvím jedno- nebo třífázového vedení, nulových (N) a ochranných (PE) vodičů. Silnoproudé rozvody v budovách se dělí podle jejich propojení se zemí do tří skupin: a) systémy, v nichž je nulový vodič N většinou v blízkosti zdroje napájení přímo uzemněn a kryty spotřebičů jsou přes tento bod propojeny s ochranným vodičem (PE) (TN-systém). b) systémy, v nichž je nulový vodič N většinou v blízkosti zdroje napájení přímo uzemněn a kryty spotřebičů jsou uzemněny nezávisle na nulovém vodiči (TT-systém). c) systémy bez uzemnění, kryty spotřebičů jsou uzemněny na společný potenciál (IT-systém). Napájecí systémy v budovách definuje a řeší norma IEC 60364-3. V evropských podmínkách se nejčastěji využívají TN-systémy, které se rozdělují na tři varianty: TN-S – ochranný a nulový vodič vedeny odděleně. TN-C – ochranný a nulový vodič integrovány do jednoho vodiče PEN. TN-C-S – v části systému veden společný vodič PEN, v části vodiče PE a N odděleny. Ideální podmínky z hlediska EMC představuje kombinace TN-S distribuční síť navazující na TN-S budovy tj. systém s odděleným ochranným a nulovým vodičem. Hlavní výhody systému TN-S budovy oproti systému TN-C budovy jsou znázorněny na obrázku 3.

03_EMC_budov

Obr. 3 Porovnání vlastností systémů TN-S a TN-C v budovách [12]

Vzhledem k tomu, že v systému TN-C existují rozdíly napětí kvůli velkému množství zemnících bodů, tekou vodičem PEN nepředvídatelné proudy, které pak mohou znehodnocovat přenos signálu mezi přístroji nebo samotné přístroje. K omezení těchto vlivů se dají jako signálová vedení použít optické kabely nebo se může uskutečnit přeměna TN-C systému v TN-S. Přeměna spočívá v tom, že se původní vodič PEN připojí k zemi pouze na svém začátku, přičemž zbytek vodiče je od země izolován a plní tak funkci nulového vodiče. Na obou koncích by měl být označen modrou barvou. Přidaný pátý vodič PE má pak za úkol napojení krytů přístrojů na zemnící systém a pospojování. Při instalaci ochranného vodiče PE se musí brát v úvahu, že kvůli vytváření indukčních smyček by měl být dodržen potřebný minimální odstup mezi novým vodičem PE a existujícím vedením. Rozvody velmi nízkého napětí (angl. ELV – extra low voltage). V některých budovách se kromě výše uvedených běžných nn rozvodů užívají i ochranná velmi nízká napětí SELV, PELV, FELV (safety-, protection- a functional ELV). Toto bezpečnostní a EMC opatření spočívá v oddělení napájení transformátorem a použití střídavého napětí do 50 V a stejnosměrného do 120 V. Rozdíly mezi systémy ELV jsou v uzemnění a v použitém transformátoru. Nejpříznivější vlastnosti z pohledu EMC má bezpečné velmi nízké napětí SELV, u něhož není spojení s ochranným zemnícím vodičem. Oddělení obvodu transformátorem též znemožní galvanickou vazbu. Velmi nízká napětí se používají v elektrických hračkách, příručních lampách, vodní osvětlení bazénů, v zařízení informační, měřící a řídící techniky atd. Podrobnosti a reference k velmi nízkým napětím přináší norma IEC 60364-4-444, oddělovací transformátory jsou pak předmětem normy EN 61558-2-X. Vodič PEC (angl. paralell earth conductor) Jedná se o vodič, který je většinou položen podél kabelových vedení a představuje pomocné nízkoimpedanční spojení se zemí na obou koncích kabelových tras. Může jej tvořit běžný pospojovací a zemnící systém. Ostatní stavební části Také další části budovy mají nezanedbatelný vliv na odstínění budovy před vnějšími zdroji elektromagnetických polí. Počítají se k nim části (prvky) budovy jako například kovové střechy, kovové fasády, ocelové armování v betonu předně v panelech, ocelové výztuže, kovové nosné konstrukce a kovové potrubní systémy. Vzájemným pospojováním těchto prvků lze dosáhnou částečného snížení průniku dopadající elektromagnetické energie do vnitřních prostor budovy.

Dílčí shrnutí problematiky EMC stavebních objektů +++

V tomto příspěvku byly zdůvodněny potřeby řešení problematiky elektromagnetické kompatibility stavebních objektů. Byl též definován systém pevných instalací a popsány základní přístupy k realizaci budov z hlediska EMC, zejména z hlediska stavebně-konstrukčního a z hlediska realizace silnoproudých napájecích systémů. Ke globálnímu popisu této problematiky zbývá ještě osvětlit doporučovaná řešení slaboproudých rozvodů, rozebrat základní elektromagnetické vlivy, které je nutno uvažovat a pokud možno kompenzovat při konečném řešení EMC stavebního objektu a také shrnout důležité normativní a legislativní dokumenty, týkající se této problematiky. Toto vše bude pravděpodobně předmětem dalšího návazného příspěvku.

Článek vznikl za podpory grantu FRVŠ 1625/2010.

Literatura

[1] VACULÍKOVÁ, P. a kol.: Elektromagnetická kompatibilita elektrotechnických systémů : praktický průvodce techniky omezení elektromagnetického vf rušení, Praha: Grada, 1998
[2] SVOBODA, J. - VACULÍKOVÁ, P. - VONDRÁK, M. - ZEMAN, T.: Základy elektromagnetické kompatibility, Praha: Vydavatelství ČVUT, 1993
[3] GRAPENTIN, M.: EMV in der Gebäudeinstallation – Probleme und Lösungen, Berlin: Technik, 2000
[4] HÄBERLE, H., O.: Einführung in die Elektroinstallation, Heidelberg: Hüthig GmBH, 2003
[5] WEBER, A.: EMV in der Praxis, Heidelberg: Hüthig GmBH, 2005
[6] ARMSTRONG, K. - WILLIAMS, T.: EMC for Systems and Installations – Part 2 EMC techniques for installations, Newnes, 2000
[7] IEC 61000-5-2:1997 "Electromagnetic Compatibility (EMC) – Part 5: Installation and Mitigation Guidelines - Section 2: Earthing and cabling".
[8] IEC 364-4-444:1996 "Electrical Installations of Buildings – Part 4: Protection for safety – Chapter 4:Protection against overvoltages- Section 444: Protection against electromagnetic interference (EMI) in installations of buildings".
[9] SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2004/108/ES o sbližování právních předpisů členských států týkajících se elektromagnetické kompatibility a o zrušení směrnice 89/336/EHS, Úřední věstník EU :15. prosince 2004
[10] SVOBODA, J.: EMC in Buildings. In COFAX-TELEKOMUNIKÁCIE 2004 - zborník prednášok. Bratislava: D&D STUDIO, 2004, s. 169-172. ISBN 80-967019-6-7.
[11] KVÍZ, V. - SVOBODA, J. - SEDLÁČEK, J. - BREJCHA, M.: Elektromagnetická kompatibilita v objektových instalacích, Výzkumná zpráva, KTT FEL ČVUT Praha, 2004
[12] KVÍZ, V.: Elektromagnetická kompatibilita v objektových instalacích. Praha, 2005. DP na FEL ČVUT v Praze. Vedoucí práce: doc. Ing. Jaroslav Svoboda, CSc.



Autor:        J. Svoboda
Pracoviště: České vysoké učení technické v Praze, FEL

Informační e-mail Vytisknout článek
Projekty a aktuality
01.03.2012: PROJEKT
Výzkum a vývoj nového komunikačního systému s vícekanálovým přístupem a mezivrstvovou spoluprací pro průmyslové aplikace TA02011015

01.01.2012: PROJEKT
Vývoj adaptabilních datových a procesních systémů pro vysokorychlostní, bezpečnou a spolehlivou komunikaci v extrémních podmínkách VG20122014095

09.10.2010: PROJEKT
Výzkum a vývoj datového modulu 10 Gbit/s pro optické a mikrovlnné bezdrátové spoje, FR-TI2/621

09.01.2010: PROJEKT
Sítě s femtobuňkami rozšířené o řízení interference a koordinaci informací pro bezproblémovou konektivitu, FP7-ICT-2009-4 248891

09.11.2008: PROJEKT
Ochrana člověka a techniky před vysokofrekvenčním zářením, FI-IM5/202

20.06.2008: Schválení
Radou pro výzkum a vývoj jako recenzovaný časopis

01.04.2007: PROJEKT
Pokročilá optimalizace návrhu komunikačních systémů pomocí neuronových sítí, GA102/07/1503

01.07.2006: Doplnění sekce pro registrované

12.04.2005: Zavedeno recenzování článků

30.03.2005: Výzkumný záměr
Výzkum perspektivních informačních a komunikačních technologií MSM6840770014

29.11.2004: Přiděleno ISSN

04.11.2004: Spuštění nové podoby Access serveru

18.10.2004: PROJEKT
Optimalizace přenosu dat rychlostí 10 Gbit/s, GA102/04/0773

04.09.2004: PROJEKT
Specifikace kvalitativních kritérií a optimalizace prostředků pro vysokorychlostní přístupové sítě, NPV 1ET300750402

04.06.2004: PROJEKT
Omezující faktory při širokopásmovém přenosu signálu po metalických párech a vzájemná koexistence s dalšími systémy, GA102/03/0434

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server

NAVRCHOLU.cz

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.