Výsledky výzkumu a další informace nejen
z oblasti přístupových telekomunikačních sítí.
Access server ISSN 1214-9675
Server vznikl za podpory Grantové agentury ČR.
15. ročník
Dnešní datum: 23. 10. 2017  Hlavní stránka | Seznam rubrik | Ke stažení | Odkazy  

Doporučujeme
Knihu o FTTx

Matlab server - on-line výpočty a simulace

E-learning - on-line kurzy

Trainingpoint - školení z oblasti TELCO a ICT

Kontakt
KTT FEL ČVUT
Napište nám

Redakční rada - pokyny pro autory a recenzenty

Copyright

Digitální zpracování signálu

* Výběr nejvhodnějšího konvolučního kódu - II.

Vydáno dne 12. 03. 2007 (4408 přečtení)

Tento článek navazuje na první část , která se zabývala návrhem jednotlivých kódů a detailněji porovnává příslušné varianty. Jsou srovnány základní konvoluční kódy, které jsou snadno obvodově řešitelné a lze tak jednodušeji simulovat jejich funkci.


Selection of the optimal convolutional code - II.
Abstract
This work refers to the first part, which was describing proposal of individual codes and compare in details equivalent variants. Basic convolutional codes are compared, which have easy realization in basic logical circuits and it is possible to simulate their function in uncomplicated way.


V předkládaném pokračování předchozího článku, který se zabýval pouze příslušným návrhem kodéru a dekodéru daného kódu, zde uvedeme výsledky porovnání vlastností mezi těmito kódy. Srovnáme tak kódy ze stejné skupiny, jež mají stejný informační poměr R a maximální opravitelnou délku shluku chyb b. Za hlavní srovnávací kritéria, která nám poslouží k vyhodnocení se využije dalších vlastností: požadovaný bezchybný ochranný interval A, celkové zpoždění způsobené průchodu zprávy kodekem Z, celková konstrukční složitost kodeku S.

Zde budou zavedeny potřebné vztahy pro výpočet hodnot jednotlivých kritérií, které slouží jako výběrová kritéria při optimalizaci. Další části textu obsahují hodnocení při použití Hagelbargerova, Iwadari-Maseryova a Berlekamp-Preparatova kódu podle uvedených hledisek. Protože tyto kódy umožňují pro jeden soubor zabezpečovacích schopností nalézt několik variant jsou na závěr srovnány jen návrhy vytvořené v prvním dílu. Uvedené vzorce lze samozřejmě použít i pro varianty s odlišnou délkou shluků chyb b a informačním poměrem R.

Základní Hagelbargerův kód (n0; n0 - 1)

Zpoždění způsobuje především průchod bitů přes paměťové buňky. V kodéru dochází k průběžnému tvoření zabezpečujících bitů a použité paměťové buňky slouží jen k tomuto účelu. Přenášená informace tak není vůbec zpožďována. V dekodéru se některé paměťové buňky používají k úschově informace za účelem případné korekce a zde již dochází ke zpoždění. Pro celkové zpoždění Hagelbargerova kodeku platí vztah:

konvoluce_23
(26, 27, 28)

Celková konstrukční složitost kodeku je dána především potřebným počtem paměťových buněk logických operátorů. V našem konkrétním případě nemusíme uvažovat složitost a počet multiplexorů a demultiplexorů u jednotlivých zde uvedených kódů. Jelikož všechny níže uvedené kódy při shodné velikosti R používají stejný počet i konstrukci uvedených prvků. V jiných případech je tak nutné navíc počítat se složitostí slučovačů a rozdělovačů bitových posloupností nutných ke správné funkci kodéru či dekodéru.

Pro počet paměťových buněk kodéru platí:

konvoluce_24
(29)

Při výpočtu počtu paměťových buněk dekodéru lze rozdělit toto konstrukčně složitější zařízení na jednotlivé dílčí oblasti. Rozeznáváme kodér přijímače, vlastní korekce chyby a příprava korekce chyby:

konvoluce_25
(30, 31, 32, 33)

Celkový počet paměťových buněk kodeku dostaneme jako součet všech dílčích částí:

konvoluce_26
(34)

Obdobně lze určit potřebný počet logických operátorů pro kodér i jednotlivé složky dekodéru, tak jako v případě paměťových buněk:

konvoluce_27
(35, 36, 37)

Základní Iwadari-Maseryův kód (m*n0; m*k0)

Znovu celkové zpoždění užitečné informace je způsobeno jen průchodem přes paměťové buňky v dekodéru, jelikož v kodéru slouží paměťové buňky k průběžnému tvoření zabezpečujících bitů. Pro celkové zpoždění Iwadariho kodeku při využití (11, 12) z předchozího dílu po dosazení a roznásobení platí vztahy:

konvoluce_28
(38, 39, 40)

Při celkové konstrukční složitosti se snažíme využít znalosti rozměrů blokové matice B0 stejně jako u Hagelbargerova kódu. Pro počet paměťových buněk kodéru platí:

konvoluce_29
(41)

Paměťové buňky jsou u dekodéru využity pouze u kodéru přijímače a přípravy korekce. K vlastní korekci dochází přímo v bloku kodéru přijímače, kde jsou zavedeny další logické operátory a není třeba dalších paměťových buněk. Získáme při využití (11, 12) z předchozího dílu následující vztahy:

konvoluce_30
(42, 43, 44)

Pro celkový počet paměťových buněk kodeku dostaneme:

konvoluce_31
(45)

Logické operátory jsou použity v kodéru i ve všech jednotlivých částech dekodéru - kodér přijímače, vlastní korekce chyby a příprava korekce chyby. Pak pro množství potřebných logických operátorů platí:

konvoluce_32
(46, 47, 48)

Základní Berlekamp-Preparatův kód (n0; n0 - 1; m)

Celkové zpoždění je způsobeno jen průchodem informačních bitů přes jednu větev paralelního větvení paměťových buněk v dekodéru, jež slouží k odvození zabezpečujícího bitu na straně příjemce. Pro Berlekamp-Preparatův kodek dostaneme:

konvoluce_33
(49, 50, 51)

Jako v dřívějších případech se využije znalosti rozměrů blokové matice B0 pro stanovení konstrukční složitosti. Počet paměťových buněk kodéru je určen vztahem:

konvoluce_34
(52)

Paměťové buňky jsou u dekodéru využity pouze u kodéru přijímače a přípravy korekce. Opět dochází k opravě přímo v bloku kodéru přijímače, kde za tímto účelem jsou vytvořeny další vazby a platí:

konvoluce_35
(53, 54, 55)

Celkový počet paměťových buněk kodeku je dán součtem všech dílčích částí:

konvoluce_36
(56)

Logické operátory jsou využity u kodéru, ovšem u dekodéru jen v blocích přípravy korekce chyby a korekce chyby. Z kodéru přijímače na straně příjemce jsou potřebná data počítána přímo v oblasti přípravy korekce. Potřebný počet logických operátorů je dán:

konvoluce_37
(57, 58, 59)

Srovnání jednotlivých variant

Byly uvedeny všechny potřebné vztahy, jež slouží jako výběrová kritéria při optimalizaci. Nyní si jednotlivé varianty různých kódů porovnáme. Potřebný ochranný interval určíme ze vztahů (5, 14, 22), zpoždění způsobené průchodem informace kodekem přes paměťové buňky je dána (28, 40, 51). Tyto parametry určují především kvalitu daného kodeku. Pomocí dalších parametrů lze posuzovat jeho složitost. Počet nutných paměťových buněk je dán (34, 45, 56). K zajištění zabezpečení je samozřejmě třeba provést jisté matematické operace, k čemuž slouží logické operátory a pro jejich počet platí (37, 48, 59).

Přehledně všechny vlastnosti prezentovaných konvolučních kódů jsou uvedeny v Tab. 1. Zde navržené systémy mají stejný informační poměr R a maximální opravitelnou délku shluku chyb b. Z tabulky je zřejmé, že při stejné informační rychlosti a velikosti opravitelné chyby má sledované veličiny nejnižší (a tím pádem nejlepší vlastnosti) Berlekamp-Preparatův kód. Vyžaduje nejkratší ochranný interval má nejkratší zpoždění přenášené zprávy průchodem paměťových buněk a k realizaci kódu je třeba nejmenší počet paměťových buněk. Navíc na rozdíl od Hagelbargerova kódu nemůže u Berlekamp-Preparatova a Iwadari-Maseryova kódu nastat nekonečné šíření chyby.

Kód A [bit] Z [bit] SP SL
Hagelbargerův47115524
Iwadari-Maseryův51398120
Berlekamp-Preparatův2873424

Tab. 1 - Kódy s hodnotami sledovaných vlastností pro konečný výběr nejvhodnější varianty

Výše popsaný způsob pracuje s kódovým zabezpečením v podstatně širších souvislostech. Neomezuje se pouze na zabezpečovací kód a všímá si dalších vlastností, které jsou důležité pro výběr optimální varianty při realizaci.

Implementace

Dnes se již standardně a zcela systematicky používají při přenosu zpráv v digitálních sítích bezpečnostní kódy. Přenos signálů v digitální formě umožňuje značně rozšířit nabídku poskytovaných služeb a dosáhnout kompatibility s jinými digitálními sítěmi, a to nejen v rámci jednoho státu, ale po celém světě. U konvolučních kodů se vkládá do signálu přídavná redundance tím, že se nad původním a zpožděným bitovým tokem provádí podle známých pravidel jisté matematické operace. Tato výpočetní náročnost klade vyšší nároky na procesorový výkon. Kódování a dekódování je proto v komunikačních systémech většinou zajišťováno na signálových procesorech DSP. Vysoký výpočetní výkon tyto procesory předurčuje i pro velmi náročné aplikace, které požadují řízení v reálném čase, což používání zabezpečovacích kódů vyžaduje.

Závěr

Existuje velké množství různorodých metod zabývajících se použitím a nalezením co nejvhodnějšího zabezpečovacího kódu. V dnešní době je velmi důležité najít co nejvhodnější řešení, které se liší podle nároků na něj kladených, jelikož zabezpečení dosahujeme zvýšením nadbytečnosti na úkor vlastního přenosu informace. Záleží především na reálných podmínkách přenosu od vysílače k přijímači zabezpečované informace. Zabezpečení přenášené informace nepřetržitým způsobem jsme schopni realizovat pomocí konvolučních kódů. Nejvíce se využívají ty kódy z této skupiny, které zajišťují ochranu před shlukovými chybami různé délky. Proti blokovým kódům představuje značnou výhodu daleko menší potřeba rozrůstání kódu (redundance) z důvodu zajištění zabezpečení zprávy. Avšak je nutné mezi shluky chyb pro korektní opravu zachovat určitý ochranný interval, ve kterém nesmí dojít během přenosu k chybě.

Tento článek vznikl za podpory výzkumného projektu FRVŠ - 993 G1 "Simulace zabezpečovacích korekčních kódů a její začlenění do výuky předmětu Datová komunikace"

Literatura

[1] Křivánek, V., Číka, P.: Simulace shlukových chyb v Matlabu. Elektrorevue, 2006, č. 35, str. 1-10. ISSN 1213-1539.
[2] Křivánek, V.: Verification of the Error-Control Security Process by Means of Simulation. International Transactions on Communication and Signal Processing, 2006, vol. 9, no. 1, p. 128-136, ISSN: 1738-9682.
[3] Němec, K.: Kódové zabezpečovací systémy. Teze habilitační práce, ÚTKO FEI VUT Brno, Brno 1999, 34s., ISBN 80-214-1312-3.
[4] Němec, K.: Výběr optimálního protichybového kódu. Elektrorevue, 2006, č. 54., str. 1-9. ISSN 1213-1539.
[5] Shu, L.; Costello, D.: Error Control Coding – Fundamentals and Applications. Prentice-Hall, Inc., Englewood Cliffs, New Jersey 1983, 603 p., ISBN 0-13-283796-X.



Autor:        V. Křivánek, M. Kyselák
Pracoviště: Vysoké učení technické v Brně

Informační e-mail Vytisknout článek
Projekty a aktuality
01.03.2012: PROJEKT
Výzkum a vývoj nového komunikačního systému s vícekanálovým přístupem a mezivrstvovou spoluprací pro průmyslové aplikace TA02011015

01.01.2012: PROJEKT
Vývoj adaptabilních datových a procesních systémů pro vysokorychlostní, bezpečnou a spolehlivou komunikaci v extrémních podmínkách VG20122014095

09.10.2010: PROJEKT
Výzkum a vývoj datového modulu 10 Gbit/s pro optické a mikrovlnné bezdrátové spoje, FR-TI2/621

09.01.2010: PROJEKT
Sítě s femtobuňkami rozšířené o řízení interference a koordinaci informací pro bezproblémovou konektivitu, FP7-ICT-2009-4 248891

09.11.2008: PROJEKT
Ochrana člověka a techniky před vysokofrekvenčním zářením, FI-IM5/202

20.06.2008: Schválení
Radou pro výzkum a vývoj jako recenzovaný časopis

01.04.2007: PROJEKT
Pokročilá optimalizace návrhu komunikačních systémů pomocí neuronových sítí, GA102/07/1503

01.07.2006: Doplnění sekce pro registrované

12.04.2005: Zavedeno recenzování článků

30.03.2005: Výzkumný záměr
Výzkum perspektivních informačních a komunikačních technologií MSM6840770014

29.11.2004: Přiděleno ISSN

04.11.2004: Spuštění nové podoby Access serveru

18.10.2004: PROJEKT
Optimalizace přenosu dat rychlostí 10 Gbit/s, GA102/04/0773

04.09.2004: PROJEKT
Specifikace kvalitativních kritérií a optimalizace prostředků pro vysokorychlostní přístupové sítě, NPV 1ET300750402

04.06.2004: PROJEKT
Omezující faktory při širokopásmovém přenosu signálu po metalických párech a vzájemná koexistence s dalšími systémy, GA102/03/0434

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server

NAVRCHOLU.cz

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.