Výsledky výzkumu a další informace nejen
z oblasti přístupových telekomunikačních sítí.
Access server ISSN 1214-9675
Server vznikl za podpory Grantové agentury ČR.
15. ročník
Dnešní datum: 19. 11. 2017  Hlavní stránka | Seznam rubrik | Ke stažení | Odkazy  

Doporučujeme
Knihu o FTTx

Matlab server - on-line výpočty a simulace

E-learning - on-line kurzy

Trainingpoint - školení z oblasti TELCO a ICT

Kontakt
KTT FEL ČVUT
Napište nám

Redakční rada - pokyny pro autory a recenzenty

Copyright

Mobilní sítě

* Vývoj služeb v mobilních sítích

Vydáno dne 17. 03. 2008 (10401 přečtení)

Tento článek se věnuje vývoji služeb založených na mobilním systému GSM a platformě označované IMS (IP Multimedia Subsystem).


Development of services in GSM mobile system
Abstract
This paper deals with development of services in GSM mobile system and platform called IMS (IP Multimedia Subsystem). Today we can witness stagnation on the telecommunication services market. Providers of telecommunication services have invested enormous capital into their network infrastructure and until now most of the services, which could be introduced at rational expenses in those networks, have been implemented. However, new services require new way of communication, based on data transmission. Implementation of those systems is condition with obvious interference into already built-up infrastructure. One of the possibilities, how to effectively offer new services, can be platform called IMS (IP Multimedia Subsystem).


V současné době jsme svědky stagnace trhu s telekomunikačními službami. Poskytovatelé telekomunikačních služeb investovali velké prostředky do infrastruktury své sítě a dnes už implementovali většinu služeb, které mohly být v těchto sítích za rozumných nákladů, realizovány. Nové služby si však vyžadují nový způsob komunikace založený na datových přenosech. Implementace těchto systémů je podmíněna výrazným zásahem do již vybudované infrastruktury. Jednou z možností jak co nejefektivněji nabídnout nové služby by mohla být platforma zvaná IMS (IP Multimedia Subsystem).

Služba v mobilní telekomunikační síti

Obecně řečeno, mobilní operátor nabízí svým zákazníkům přenos informace. Informace které jsou přenášeny mohou mít různou formu: např. hlas, obrázek, text. Umožníme-li tedy přenést takovouto informaci prostřednictvím sítě mobilního operátora lze toto charakterizovat jako telekomunikační službu.

Služby mobilní sítě GSM

Když ETSI (European Telecommunications Standards Institute) v devadesátých letech minulého století navrhoval mobilní systém GSM (Global System for Mobile communications) musel samozřejmě jako jedno z hlavních kritérií vzít v úvahu služby, pro které takováto síť bude vybudována. Jako jedna z priorit byl vybrán požadavek na digitální přenos hovoru ve vysoké kvalitě. Od tohoto požadavku a technických možností doby, kdy se tvořil standard pro GSM, se pak odvíjí další vývoj této sítě, který prakticky ovlivnil telekomunikační trh a průmysl na celém světě.

vyvoj_MS_01

Obr. 1 Struktura GSM sítě

MSC-Mobile Switching Centre,GMSC- Gateway MSC, HLR- Home Location Register, VLR- Visitor Location Register, EIR-Equipment Identity Register, BSS- Base Station Subsystém, BTS- Base Transceiver Station, NSS- Network and Switching Subsystem

Obr. 1. představuje architekturu GSM sítě. Pro GSM síť je definována skupina základních služeb (Basic Services). Veškerá aktivita která je uskutečněna v GSM síti, jako např. sestavení hovoru, sestavení datového přenosu nebo poslání SMS, lze považovat za základní službu. Aby mohl uživatel využívat GSM základních služeb, musí mít s operátorem uzavřenu smlouvu o využívání těchto služeb. Mechanismus poskytování základních služeb je standardizován a uživatel tak může využívat základní službu v jakékoli GSM síti, do které je aktuálně přihlášen a která tuto službu podporuje. Základní služby jsou dále děleny na přenosové služby (Bearer Services) a služby telekomunikační (Tele Services). Přenosová služba je služba, která umožňuje přenos informace mezi jednotlivými elementy mobilní sítě a poskytuje uživateli potřebnou kapacitu k přenesení uživatelské informace. Telekomunikační služby si můžeme představit jako služby, pro něž je GSM síť primárně budována, např. telefonní hovor v obr. 2.

vyvoj_MS_02

Obr. 2 Příklad služeb GSM sítě

Kromě základních služeb jsou definovány ještě služby doplňkové (Supplementary services), které jsou rovněž uvedeny v obr. 2. Doplňkové služby jsou služby, které jsou jakousi nadstavbou služeb telekomunikačních a bez nich postrádají smysl, protože jako takové nejsou realizovatelné . Těžko bychom si mohli představit např. doplňkovou službu přesměrování hovoru když by neexistovala samotná služba telefonního hovoru. Typicky nejpoužívanější doplňkové služby jsou např. potlačení předání čísla volajícího CLIR (Calling Line Identification Restriction), různé možnosti přesměrování hovoru CF (Call Forwarding) a nebo omezení volání např. odchozích nebo příchozích hovorů CB (Call Barring).

Základní i doplňkové služby jsou implementovány výrobcem telekomunikačních zařízení do logiky jednotlivých síťových prvků. Operátor je tak zcela odkázán na dodavatele konkrétní technologie a potřebuje-li např. implementovat služby nové, je nucen s výrobcem úzce spolupracovat. Tato spolupráce je zpravidla pro operátora finančně i časově velice nákladná. Částečným východiskem mohou být pro operátora služby inteligentní sítě.

Služby inteligentní sítě pro GSM

Služby inteligentní sítě se realizují pomocí platformy CAMEL (Customized Applications for Mobile network Enhanced Logic), která doplňuje stávající síť GSM z obr. 1. Obecně se platforma pro inteligentní služby skládá z řídicího bodu SCP ve kterém je implementována řídící logika SCF (Service Control Function) pro IN (Intelligent Network). Toto konečně platí i pro pevnou síť PSTN. K rozhraní SCP mohou být připojeny další prvky platformy jako databáze, IN management, periferní zařízení a centrum pro tvorbu služeb. Pří implementaci musí být samozřejmě provedeny změny i ve spojovacích prvcích sítě. Tyto prvky jsou doplněny o entitu SSF (Service Switching Function). SSF zprostředkovává komunikaci řídící logiky spojovacího systému CCF (Call Control Function) s bodem SCF/SCP.
Na tomto rozhraní SSF-SCF síťové prvky komunikují pomocí protokolu CAP (Camel Application Part) nebo INAP (Intelligent Network Application Part). Oba tyto protokoly jsou implementovány do souboru protokolů signalizačního systému číslo 7 (SS7). SS7 zajišťuje přenos zpráv těchto aplikačních protokolů v signalizační síti. Protokol CAP byl standardizován u ETSI a později u 3GPP pro GSM inteligentní síť, tedy pro platformu CAMEL. INAP protokol je standardizován u ITU-T a ETSI pro IN platformy pevné sítě.

Pojďme se, ale z obecné roviny, podívat na služby inteligentní mobilní sítě trošku podrobněji. Aby bylo možnéo vůbec takovéto služby realizovat, je nutné aby spojovací logika byla schopna analyzovat stav, ve kterém se nachází samotný proces zpracování hovoru. K takové analýze výrobci do CCF implementovali tzv. základní model hovoru BCSM (Basic Call State Model). Jde o model, který definuje stavy, ve kterých se obecně hovor může nacházet tzv. PIC (Point In Call) a přechody mezi těmito stavy. Protože takový model je odlišný pro případ odchozího a příchozího hovoru, jsou vlastně tyto modely vytvořeny dva. Jeden pro odchozí hovor O-BCSM (Originating-BCSM) – viz obr. 3 - a druhý pro příchozí hovor T-BCSM (Terminating-BCSM). Na obrázku jsou vyznačeny definované body PIC popisující stav hovoru. PIC 1 popisuje stav klidu. PIC 2 vyjadřuje, že probíhá volba. PIC 3 představuje analýzu volených číslic, PIC 5 hovor atd.

vyvoj_MS_03

Obr. 3 Základní model hovoru BCSM pro odchozí volání

Dalšími důležitými prvky při realizaci inteligentních služeb jsou tzv. spouštěcí body TDPs (Trigger Detection Points). Ty jsou na obrázku označeny oranžově čísly od jedné do deseti. Spouštěcí body představují místo v BCSM, kde CCF přeruší zpracování hovoru a SSF kontaktuje nadřazenou logiku SCF s dotazem na další postup při zpracování hovoru. SCF může předat zpět SSF instrukce pro ukončení hovoru nebo o jeho přesměrování na konkrétní telefonní číslo, případně např. o přesměrování hovoru do hlasové schránky. SCF může také dát povel k přehrání konkrétního hlasového záznamu, ale tato možnost, jen pro zajímavost, není např. u první fáze implementace CAMELu možná a počítá se s ní až od fáze číslo dvě.

V souvislosti s IN bychom neměli opomenout uživatelský profil. Přihlásí-li se uživatel pod konkrétní ústřednu, zkopíruje se po autentizaci uživatele jeho profil z domovského registru HLR (Home Location Register) do návštěvnického registru VLR (Visited Location Register), který je součástí ústředny. V tomto profilu kromě identifikace uživatele, telefonního čísla uživatele a čísla ústředny pod kterou je daný uživatel přihlášen nalezneme i seznam předplacených služeb a soubor spouštěcích bodů pro základní model odchozích a příchozích hovorů. Při nakopírování uživatelského profilu, tj. spojovací prvek a ústředna, je schopen pro každého uživatele určit, ve které fázi ať už odchozího, nebo příchozího modelu hovoru se bude muset dotázat na řídící instrukce SCF entity. Zpracování hovoru může být během tohoto procesu pozastaveno do doby než spojovací prvek obdrží další instrukce od SCF.

Neméně důležitým prvkem v platformě inteligentní sítě je entita, ve které se tvoří služby tj. SCEP (Service Creation End Point). Tato entita představuje rozhraní člověk - grafické vývojové prostředí, ve kterém jsou služby rychle a efektivně vytvářeny podle specifických potřeb operátora. V první fázi IN platformy Camel Phase 1, jak je označováno vydání z roku 1996, tyto služby představují např. přesměrování hovoru, která umožní mobilnímu operátoru jednodušeji realizovat doplňkovou službu CF a zároveň efektivněji využít vlastní síťové prostředky, kterými je jinak plýtváno při směrování hovoru do ústředny volaného. Další zajímavou službou je privátní virtuální síť VPN (Virtual Private Network), v rámci které si určitá skupina zákazníků, např. firma, může volat pomocí zkrácených, nejčastěji čtyřmístných čísel. Oproti tomu služba třídění hovorů, tzv. Call Screening (obr. 4), zase rozšiřuje možnosti, které nejsou dostupné u doplňkové služby zamezení hovorů - Call Barring. U služby Call Barring narozdíl od služby Call Screening je totiž možné jen omezit např. skupinu odchozích volání, skupinu odchozích volání do zahraničí nebo skupinu příchozích volání atd. Není tedy možné pracovat s konkrétními telefonními čísly, jako je tomu v případě služby Call Screening. Další vývojové fáze Camel Phase 2 např. rozšiřuje možnosti inteligentní platformy o on-line charging a fáze 3 a 4 jsou standardizovány 3GPP pro 3G sítě.

vyvoj_MS_04

Obr. 4 Služba třídění hovorů Call Screening pro odchozí volání

Přenos dat v mobilní síti GSM

Dosud jsme hovořili o přenosu hovorové informace prostřednictvím rezervace okruhů nebo také o přenosu známém jako přepínání okruhů, tj. CS (Circuit Switched). To znamená, že cesta kterou bude přenášena hovorová informace z ústředny volajícího do ústředny volaného bude vytvářena spojováním dílčích úseků mezi jednotlivými ústřednami a tyto úseky zůstanou rezervovány pro přenos hovorové informace po celou dobu trvání spojení. Touto metodou lze také přenášet informace, které si mezi sebou budou vyměňovat uživatelské nebo jiné aplikace, jež mohou, ale nemusí být součástí sítě operátora, mobilního terminálu nebo k němu připojené periferie. Mluvíme tedy o přenosu dat. K tomuto účelu slouží v ústředně brána GMSC (Gateway MSC), která tvoří rozhraní mezi externí sítí a sítí operátora a dále jednotka IWF (InterWorking Function), pod kterou si můžeme představit sadu modemů umožňujících např. datový přenos směrem k ISP (Internet Service Provider). IWF také umožňuje propojení GMSC se sítí LAN (Local Area Network) operátora, ke které může být připojena WAP Gateway, SMS Centrum a nebo aplikační servery. Z hlediska služeb jsou především zajímavé aplikační servery, protože na těchto serverech jsou vytvořeny nové služby, jako je SMS brána přístupná uživatelům z internetu nebo služba SIM Toolkit. Vzhledem ke složitosti celého systému a obtížné implementaci do mobilní sítě zůstává realizace těchto služeb opět vlastní záležitostí dodavatele technologie.

Přenos dat formou CS je pro operátora jak v přístupové části sítě BSS (Base Station Subsystem), tak v její spojovací části NSS (Network Switching Subsystem) značně neefektivní. Pro odstranění těchto nedostatků byla pro GSM síť ve vydání 97 standardizována platforma GPRS (General Packet Radio Service). Na obr. 5 je GPRS platforma zvýrazněna oranžově.

vyvoj_MS_05

Obr. 5 Komponenty GPRS (PS Core Network)

SGSN-Serving GPRS Support Node, GGSN-Gateway GPRS Support Node

Pro nás je podstatné, pokud se týká způsobu přenosu aplikačních dat (IP paketů/datagramů), že GPRS vychází z řešení přepínání paketů PS (Packet Switched), které se používá u počítačových sítí a je tedy přímo přizpůsobeno pro přenos aplikačních dat, která využívají internetového protokolu (IP, Internet Protocol).
Nová metoda přenosu datagramů přitom neznamená jen rychlejší připojení k internetu, ale pro mobilního operátora představuje možnosti, jak pomocí aplikačních serverů implementovat nové služby, které doposud byly možné jen u počítačových sítí. Zajímavou demonstrací takové služby je třeba služba BlackBerry provozovaná společnosti T-Mobile. Tato služba umožňuje mobilnímu terminálu automatickou synchronizaci e-mailu a kalendáře.

Vertikální a horizontální model

Způsob, jakým jsou dosud implementovány služby do mobilní sítě, je poměrně složitý a založený na vlastních řešeních výrobců telekomunikačních technologií. Při realizaci většiny služeb se musí pro každou službu specificky řešit problémy spolupráce služby se sítí operátora na několika úrovních. Mezi tyto úrovně můžeme kromě roviny aplikační zahrnout rovinu řídící a také rovinu přenosovou. Typickým problémem v tomto tzv. vertikálním modelu na obr. 6 může být např. řešení účtování poplatků za služby (billing). Další nutný důsledek vertikální implementace těchto služeb je jejich nekompatibilita mezi jednotlivými technologiemi jako jsou např. GSM nebo CDMA2000.

Snahou tvůrců standardů pro 3G mobilní sítě je tedy přejít od tohoto vertikálního modelu k modelu horizontálnímu. Horizontální model lze definovat ve třech horizontálně orientovaných rovinách:

vyvoj_MS_06

Obr. 6 Vertikální a horizontální model služeb.

Rovina přenosová (Transport Plane), která, z hlediska tvorby služby je na nejnižší úrovni a představuje transport informace, její směrování a kódování.

Rovina řídící (Control Plane) představuje základní řídící funkce jako sestavení, udržení a rušení spojení. Dále představuje např. správu mobility tzv. MM (Mobility Management) a zpracování údajů pro zpoplatnění služby (Billing).

Rovina aplikační nepředstavuje jen aplikace (služby) jako takové, ale také všechna zařízení tzv. enablery, která podporují výměnu informací mezi nimi a aplikacemi. To mohou být např. GPS lokalizační servery, které udržují informace o aktuální pozici uživatele a nebo třeba WAP brány.

Horizontální architektura rozděluje síť do entit, jejichž logický základ představuje spíše funkcionalitu dané entity než systémovou technologii (GSM, CDMA, ..) Vlastnosti řídící a přenosové roviny jsou vůči aplikační vrstvě transparentní a poskytují své služby nezávisle na aplikaci. V aplikační vrstvě jsou umístěny entity, již zmíněné enablery, které ze strany jedné tvoří pomyslné zakončení sítě operátora a ze strany druhé poskytují standardizované rozhraní API (Application Programming Interface), které tvoří přístupový bod pro komunikaci enabler-aplikace.

Přínosem horizontálního modelu je možnost jednoduché a technologicky nezávislé implementace služeb různého typu. Horizontální model také podstatně zjednodušuje vývoj a urychluje standardizaci telekomunikačních služeb. Díky těmto vlastnostem vzniká prostor pro subjekty, které vidí svou příležitost v poskytování telekomunikačních služeb bez nutnosti budování vlastní telekomunikační sítě. Samotný operátor se může rozhodnout zda bude i nadále poskytovatelem telekomunikačních služeb tak jako doposud, nebo zda provozování služeb přenechá úplně nebo částečně potenciální třetí straně. Operátor se tak může stát jen provozovatelem telekomunikační sítě. V oblasti nabízených služeb se pomocí takovéhoto modelu očekává vznik flexibilního konkurenční prostředí, které pomůže znovu nastartovat dnes již stagnující trh.

IP Multimedia Subsystem

Aby takto popsaný model mohl fungovat, je nutné zajistit homogenitu přenosové a řídící roviny sítě. To prakticky znamená sjednotit technologii tak, aby byla nezávislá na druhu přenášené informace. Připomeňme si jen, že hlasové služby jsou dosud výhradně realizovány přepínáním okruhů v CS doméně, a přenos aplikačních dat je realizovaný PS doménou.
Prvním krokem, který by měl vést k úplné konvergenci tzv. All IP síti operátora a v konečném důsledku i ke konvergenci služeb, je fyzické rozdělení MSC na dvě samostatné části (Vydání 4 z roku 2002) a to MSCserver a MGW (Media Gateway). MSCserver zajišťuje zpracování signalizace a obsahuje logiku pro řízení k němu asociované jedné nebo několika MGW. MGW realizuje spojovací funkce. V samotném důsledku je tak možná konverze stávajících protokolů mobilní sítě na protokoly SIP (Session Initiation Protocol) a RTP (Real-Time Transport Protocol), které se používají v IP telefonii. Tyto protokoly byly také 3GPP v Release 5 (r. 2004) vybrány jako základ pro platformu IMS (IP Multimedia Subsystem). IMS, jak už jsem naznačil, je platformou jejíž architektura je založena na Internet Protokolu. Svou strukturou odpovídá dříve zmiňovanému horizontálnímu modelu na obr. 7.

vyvoj_MS_07

Obr. 7 Horizontální model IMS

HSS-Home Subscriber Server, SLF-Subscriber Location Function, CSCF-Call Session Control Function

Spojovací funkce IMS jsou realizovány na přenosové rovině pomocí IP směrovačů, MGW a MRFP (Media Resource Function Processor). Jako přenosové médium uživatelské informace v této rovině je definován Real-Time protokol RTP. Řídící rovinu, která umožňuje přenos a zpracování informací nutných k realizaci služeb nebo vztahujících se k managementu sítě operátora představují prvky jako např. HSS (Home Subscriber Server) a CSCF (Call Session Control Function). Definované protokoly řídící roviny jsou SIP a Diameter. Služby jsou realizovány na aplikačních serverech aplikační roviny. Aplikační rovina, kromě těchto SIP aplikačních serverů, také nabízí další možnosti implementace služeb a to pomocí tzv. OSA-SCS serveru (Open Service Access-Service Capability Server), který za pomoci standardizovaného rozhraní API zprostředkovává komunikaci síť-OSA aplikační server. OSA aplikační server je tak možné umístit i mimo síť operátora. Dalším aplikačním serverem IMS může být IM-SSF server (IP Multimedia Service Switching Function). Tento server dovoluje v IMS využít platformu CAMEL pro GSM služby inteligentní sítě. Na straně IMS sítě se tento server chová jako aplikační server a na straně druhé se chová jako SSF. SSF komunikuje pomocí protokolu CAP s řídící logikou umístěnou v SCP. Funkce SSF a SCF jsou popsány v kapitole Služby inteligentní sítě pro GSM. Propojením GSM inteligentní sítě a IMS lze pak např. nabídnout službu, kde si uživatel bude moci vybrat buď GSM nebo IMS koncové zařízení na které mu budou směrovány příchozí volání. Další variantou by mohl být případ, kdy IN síť sama rozhodne na základě toho, v které síti je uživatel přihlášen (GSM, IMS) o koncovém zařízení.

Cílem operátora je maximálně využít svou síťovou infrastrukturu, do které již vložil nemalé finanční prostředky. Proto se síť operátora skládá z mnoha platforem a zařízení, která mezi sebou více či méně spolupracují. Příkladem je koexistence CS domény a IMS. Nicméně cílovým stavem je síť založená na protokolu IP, která bude moci poskytovat konvergované služby na základě horizontálního modelu. Takováto architektura umožní poskytovateli služeb jednoduše a rychle budovat nové služby a mnohem efektivněji implementovat služby stávající (obr. 8).

vyvoj_MS_08

Obr. 8 Nové nebo jednodušeji realizovatelné stávající služby v IMS

Zajímavým řešením může být IMS i pro operátory, kteří už vlastní nebo plánují vlastnit jak fixní tak i bezdrátovou přístupovou síť (např.O2). V zásadě se totiž počítá s tím (Vydání 6) že IMS architektura je na přístupové síti nezávislá. Pak lze uvažovat i o konvergenci služeb fixní a bezdrátové sítě. Do budoucna můžeme tedy očekávat, že operátoři budou do své sítě implementovat IMS nejen proto, aby optimalizovali vlastní síťové prostředky a poskytli zákazníkům konvergované služby, ale také proto aby oslovili nový segment zákazníků.

Literatura

[1] T. Russell. Signaling System #7, McGraw-Hill, New York 2002 , ISBN 0-07-146879-X
[2] J.G. van Bosse. Signaling in telecommunication networks, John Wiley & Sons, Ltd. En-gland 2002 , ISBN 0-471-66288-7
[3] G. Heine. GSM Protocol analysis, Artechhouse-Inacon
[4] P. McGuiggan. GPRS in practice , John Wiley & Sons, Ltd. England 2003 , ISBN 0-470-09507-5
[5] G. Heine. GPRS Gateway to third generation mobile internet, Artechhouse, 2003, ISBN 1-58053-159-8
[6] G. Heine. GSM Networks, Artechhouse, 1999, ISBN 0-89006-471-7
[7] G. Sanders , L. Thorens. GPRS Networks , John Wiley & Sons, Ltd. England 2002 , ISBN 0-471-85317-4
[8] E. Seurre. GPRS For mobile internet, Artechhouse, 2003, ISBN 1-58053-600-X
[9] G. Heine. GPRS Signaling, protocol analysis, Artechhouse-Inacon
[10] G. Camarillo. The 3G IP Multimedia Subsystem (IMS), Merging the Internet and the Cellular Worlds, Second Edition , John Wiley & Sons, Ltd. England 2006 , ISBN 0-470-01818-6
[11] R.Noldus. CAMEL, Intelligent Networks for The GSM, GPRS and UMTS Network, John Wiley & Sons, Ltd. England 2002, ISBN 0-470-01694-9



Autor:        M. Horák
Pracoviště: České vysoké učení technické v Praze, FEL

Informační e-mail Vytisknout článek
Projekty a aktuality
01.03.2012: PROJEKT
Výzkum a vývoj nového komunikačního systému s vícekanálovým přístupem a mezivrstvovou spoluprací pro průmyslové aplikace TA02011015

01.01.2012: PROJEKT
Vývoj adaptabilních datových a procesních systémů pro vysokorychlostní, bezpečnou a spolehlivou komunikaci v extrémních podmínkách VG20122014095

09.10.2010: PROJEKT
Výzkum a vývoj datového modulu 10 Gbit/s pro optické a mikrovlnné bezdrátové spoje, FR-TI2/621

09.01.2010: PROJEKT
Sítě s femtobuňkami rozšířené o řízení interference a koordinaci informací pro bezproblémovou konektivitu, FP7-ICT-2009-4 248891

09.11.2008: PROJEKT
Ochrana člověka a techniky před vysokofrekvenčním zářením, FI-IM5/202

20.06.2008: Schválení
Radou pro výzkum a vývoj jako recenzovaný časopis

01.04.2007: PROJEKT
Pokročilá optimalizace návrhu komunikačních systémů pomocí neuronových sítí, GA102/07/1503

01.07.2006: Doplnění sekce pro registrované

12.04.2005: Zavedeno recenzování článků

30.03.2005: Výzkumný záměr
Výzkum perspektivních informačních a komunikačních technologií MSM6840770014

29.11.2004: Přiděleno ISSN

04.11.2004: Spuštění nové podoby Access serveru

18.10.2004: PROJEKT
Optimalizace přenosu dat rychlostí 10 Gbit/s, GA102/04/0773

04.09.2004: PROJEKT
Specifikace kvalitativních kritérií a optimalizace prostředků pro vysokorychlostní přístupové sítě, NPV 1ET300750402

04.06.2004: PROJEKT
Omezující faktory při širokopásmovém přenosu signálu po metalických párech a vzájemná koexistence s dalšími systémy, GA102/03/0434

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server

NAVRCHOLU.cz

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.